Palác Topkapi · Istanbul · Nezávislý průvodce
Audioprůvodce po paláci Topkapi,
pět zastávek zdarma.
Příběhy čtyř nádvoří přehrajete přímo z této stránky, bez instalace. Vyfoťte tu cokoli dalšího, od kuchyňského komína po čínskou seladonovou mísu, a Chiaro vám řekne, na co se díváte.
Vytvořilo Chiaro. Nejsme nijak spojeni se správou paláce Topkapi.
Brána pozdravu a druhé nádvoří
Palác Topkapi, Istanbul
To byla část zdarma
Vyfoťte kterékoli dílo ze sbírek paláce Topkapi a Chiaro vám poví jeho příběh.
Pět zastávek · 12 min poslechu
Pět zastávek, jedna procházka,
v pořadí, v jakém k nim dojdete.
Čtyři nádvoří, pět zastávek, jedna kombinovaná vstupenka a harém necháváme na vašem rozhodnutí. Procházka začíná u Brány pozdravu, kde začíná prohlídka se vstupenkou, vede přes druhé nádvoří k Císařské radě pod Věží spravedlnosti, projde Bránou blaženosti k Audienční síni, vystoupá na mramorovou terasu čtvrtého nádvoří k Bagdádskému pavilonu a výhledu na Zlatý roh a končí tam, kudy stejně projde každý návštěvník: v Císařské pokladnici v Dobyvatelově pavilonu na východní straně třetího nádvoří. Asi dvanáct minut poslechu, zhruba půl kilometru chůze mezi zastávkami a s frontami několik hodin v paláci.
Otevírací doby, ceny a názvy budov pocházejí ze tří míst: z webu správce millisaraylar.gov.tr, z webu ministerstva muze.gen.tr a z jednoho nezávislého zdroje. Ceny v tureckých lirách se často mění a turecká a anglická stránka správce se rozcházejí v tom, zda je na Nový rok otevřeno. Oznámení u pokladny má přednost před čímkoli na této stránce; když si budou odporovat, napište nám, pomůže to.
Zastávka 1 z 5 · Druhé nádvoří, zvané náměstí Dívanu nebo náměstí Spravedlnosti, kam se vchází z prvního nádvoří Bránou pozdravu (Bâb-üs Selâm); palácové kuchyně podél jeho pravé (východní) strany
Brána pozdravu a druhé nádvoří
Palác Mehmeda II.; dvě věže brány přibyly za Sulejmana Nádherného; kuchyně po požáru roku 1574 přestavěl Mimar Sinan · Nádvoří kolem 1465, konečná podoba 1525–1529; věže brány 16. století; kuchyně přestavěny po 1574 · Kamenná brána s cimbuřím a dvěma osmibokými věžemi se špičatými střechami; kuchyňský blok 17 × 95 m, deset zaklenutých prostor pod dvěma řadami komínů
Všimněte si
- Dvě osmiboké věže se špičatými střechami a cimbuří mezi nimi. Přibyly za Sulejmana v šestnáctém století, na parádu, ne k obraně.
- Katova kašna, vpravo od brány, než jí projdete. Zda se v ní opravdu omýval meč, je sporné; jméno se ale ujalo.
- Kuchyňské komíny nad pravou kolonádou, Sinanův přídavek po požáru roku 1574, a před nimi byzantské sarkofágy vykopané přímo tady.
- Platany. Několik z nich za staletí vyhloubily houby, a přesto stále stojí a žijí.
Přepis (2:16)
Než projdete, na chvíli se zastavte, protože tady začíná samotný palác. Dvě osmiboké věže se špičatými střechami, mezi nimi řada cimbuří a nad obloukem zlacený nápis. Turci jí říkají Bâb-üs Selâm, Brána pozdravu, nebo prostě Prostřední brána. Vypadá jako hradní brána, a přitom jí nikdy být neměla: věže přibyly za Sulejmana Nádherného v šestnáctém století, aby něco vypovídaly o muži uvnitř, ne aby zastavily vojsko venku.
Každý, kdo sem přišel, musel sesednout z koně. Velkovezíři, vyslanci, vojevůdci: všichni sesedli. Jen sultán projížděl na koni. Ve věžích byly pokoje hlavního vrátného, kde zahraniční vyslanci čekali, až přijde zpráva, že mohou vstoupit. Po vaší pravici, ještě před branou, stojí malá kašna, které průvodci říkají Katova kašna: kat si v ní prý myl ruce a meč. Historici si nejsou jistí, jestli to vůbec kdy dělal, ale ten příběh přežil všechny pochybnosti.
Teď projděte. Nádvoří před vámi je náměstí Dívanu, kterému správce říká také náměstí Spravedlnosti; vyměřili ho kolem roku 1465 a dokončili ve dvacátých letech šestnáctého století. Bylo to pracující srdce státu a na sídle vlády tu bylo nejpodivnější ticho. Na vnitřních nádvořích platilo mlčení. Gazely a pávi se procházeli po trávnících, zatímco zasedala rada, a o svátcích tu sultán přijímal hold na trůnu potaženém zlatem. Pod vašima nohama je byzantská cisterna; kamenné sarkofágy podél pravé strany byly vykopány přímo tady. Podívejte se i na velké platany: několik jich vyhloubily houby, a stále žijí.
Pak se otočte doprava, k řadě komínů nad kolonádou. To jsou palácové kuchyně, největší v říši, které po požáru v roce 1574 přestavěl Mimar Sinan. Kuchyňský blok je dlouhý devadesát pět metrů, má deset zaklenutých prostor a denně živil asi čtyři tisíce lidí s personálem čítajícím přes osm set osob. Uvnitř jsou dnes kotle a v dalších sálech výběr z palácové sbírky čínského porcelánu, jedné z nejlepších na světě: čítá 10 700 kusů od dynastie Sung po dynastii Čching. Sultáni si zvlášť cenili zeleného seladonu, a nejen pro jeho barvu: věřilo se, že změní barvu, když se dotkne otráveného jídla. V osmnáctém století palác vlastnil přes šestnáct tisíc čínských kusů, zatímco o dvě století dřív jich bylo čtyři sta. Někdo na tomhle nádvoří objednával porcelán tři sta let.
Zastávka 2 z 5 · Druhé nádvoří (náměstí Dívanu), severozápadní roh, s Věží spravedlnosti vzadu a vstupem do harému vedle
Císařská rada a Věž spravedlnosti
Pro Sulejmana Nádherného přestavěl dvorní architekt Alaeddin za velkovezíra Pargalı İbrahima Paši; rokoková fasáda z obnov za Selima III. a Mahmuda II. · 1527–1529; obnoveno 1792 a 1819; lucerna věže přestavěna 1825 · Tři zaklenuté síně z kamene a mramoru za portikem se sloupy z mramoru a porfyru, se zlacenými mřížemi a obklady z Kütahye; Věž spravedlnosti je nejvyšší stavbou paláce
Všimněte si
- Okno se zlatou mříží vysoko ve zdi zasedací síně. Sultán za ní z věže sledoval jednání, sám neviděn.
- Portikus: sloupy z mramoru a porfyru ze Sulejmanovy přestavby z let 1527–1529, pod malovanou rokokovou výzdobou z obnov z let 1792 a 1819, které připomínají dva nápisy na průčelí.
- Věž spravedlnosti, která se zvedá za síní. Její lucerna s vysokými okny a malými štítky je dílem Mahmuda II. z roku 1825.
- Dveře pod věží vedle zasedací síně: vstup do harému, který kryje kombinovaná vstupenka, samostatně za 1 050 lir.
Přepis (2:13)
Budova se zlacenými mřížemi úplně vlevo na nádvoří je místo, odkud se Osmanská říše skutečně řídila. Nejdřív vejděte pod portikus. Sloupy jsou z mramoru a porfyru a pocházejí ze šestnáctého století; malovaná výzdoba nad vaší hlavou, zelená, bílá a zlatá, a rokokové kudrlinky kolem dveří jsou ze dvou obnov, v letech 1792 a 1819, a připomínají je dva nápisy na průčelí. Díváte se tedy na Sulejmanovu stavbu v šatech Mahmuda Druhého.
Uvnitř jsou tři zaklenuté síně. První je Kubbealtı, což znamená „pod kupolí“, a tady zasedala Císařská rada, takzvaný dívan: velkovezír a ostatní vezíři seděli na nízkých pohovkách podél stěn. V šestnáctém století zasedali čtyři dny v týdnu, od soboty do úterý. Druhá síň patřila písařům a ve třetí, v Defterhane, uchovávali úředníci záznamy. Dvorní architekt Alaeddin to všechno přestavěl pro Sulejmana Nádherného v letech 1527 až 1529 a po velkém požáru harému v roce 1665 se budova znovu opravovala.
Teď se podívejte nahoru na zeď první síně a najděte okno se zlatou mříží. V něm je smysl celé stavby. Sultán v radě nezasedal. Zákoník Mehmeda Druhého mu předepisoval sledovat jednání zpoza clony a Sulejman přestal chodit úplně. Místo toho mohl vystoupat do věže za vámi, usednout za tou mříží a sledovat všechno, aniž by ho kdo viděl. Jeden dvorní pisatel ho roku 1527 popsal jako zahalené okno nad zasedací síní, odkud jeho veličenstvo občas sledovalo dění v dívanu a ověřovalo si, jak se věci doopravdy mají. Říká se, že když se mu nějaké rozhodnutí nelíbilo, zaklepal na mříž nebo zatáhl červený závěs, a jednání tím skončilo. Nikdo tady dole nikdy s jistotou nevěděl, jestli tam je.
Po zasedání se v této síni prostřely tři stoly a rada společně pojedla; pak šel velkovezír podat sultánovi zprávu osobně. Uzavírala se tu i manželství sultánových dcer.
Vyjděte zase ven a podívejte se nahoru. Věž spravedlnosti nad vámi je nejvyšší stavbou paláce, orientační bod viditelný z Bosporu. Sulejman ji rozšířil; lucerna na vrcholu s vysokými okny a malými štítky je dílem Mahmuda Druhého z roku 1825. A dveře pod věží, vedle zasedací síně, jsou vstupem do harému. Na jedné straně zdi moc, na druhé rodina, a jeden muž s oknem do obojího.
Zastávka 3 z 5 · Mezi druhým a třetím nádvořím, zvaným Enderun; Audienční síň (Arz Odası) stojí hned za branou
Brána blaženosti a Audienční síň
Brána z paláce Mehmeda II., nově vyzdobená v rokokovém slohu za Mustafy III. (1774) a Mahmuda II.; Audienční síň přestavěna pro Sulejmana Nádherného, trůn zhotoven pro Mehmeda III., budova po požáru roku 1856 obnovena za Abdülmecida I. · Brána 15. století, nová výzdoba 1774; Audienční síň 1526–1528, trůn 1597–1598, obnova po 1856 · Brána s kupolí na štíhlých mramorových sloupech se zlaceným stropem; čtvercový pavilon obklopený 22 sloupy pod hlubokými okapy, uvnitř obložený dlaždicemi, s trůnem s baldachýnem posázeným drahokamy
Všimněte si
- Zlatá koule visící ze středu malovaného a zlaceného stropu brány.
- Malý vpadlý kámen v dlažbě před branou. Označuje místo, kde se rozvinul prorokův prapor a předal se veliteli odcházejícímu do války.
- Dvacet dva sloupů a hluboké okapy Audienční síně a velké mřížované okno mezi jejími dvěma dveřmi, kde se vystavovaly dary vyslanců.
- Malá fontána u dveří ze Sulejmanovy doby; její perský nápis nazývá sultána pramenem štědrosti.
Přepis (2:26)
Stojíte na prahu, kolem kterého byl postaven celý palác. Brána blaženosti, Bâbüssaâde, je kupole na štíhlých mramorových sloupech s malovaným a zlaceným stropem, a když se do ní podíváte nahoru, uvidíte uprostřed viset zlatou kouli. Zdí se to nazvat nedá a ani nemuselo: tahle brána znamenala sultánovu přítomnost v paláci a nikdo jí neprošel bez jeho svolení. Dokonce i velkovezír jí procházel jen ve stanovené dny a za stanovených podmínek. Za ní ležel Enderun, vnitřní nádvoří, sultánova domácnost a škola, střežené bílými eunuchy.
Co se dělo před branou, bylo stejně důležité jako to, co leželo za ní. O náboženských svátcích a při nástupu na trůn tu sultán sedal na svátečním trůnu Bayram a celý dvůr mu vestoje vzdával hold. Konaly se tu i pohřby sultánů. Podívejte se dolů. Před branou je malý vpadlý kámen, který označuje místo, kde se rozvinul prorokův prapor a předal se velkovezírovi nebo veliteli odcházejícímu do války. Obraz z palácové sbírky portrétů zachycuje nástup Selima Třetího na trůn v roce 1789 přesně na tomto místě. Většina rokokových maleb kolem vás pochází z nové výzdoby z roku 1774, za Mustafy Třetího.
Projděte branou a budova přímo před vámi je Audienční síň, Arz Odası. Je to čtvercový pavilon obklopený dvaadvaceti sloupy pod okapy tak hlubokými, že vám skoro jdou naproti. Tady se říše setkávala s okolním světem. Velkovezír sem chodil odpoledne po zasedání rady podávat zprávu. Přiváděli sem vyslance a jejich dary se nosily kolem velkého mřížovaného okna mezi oběma dveřmi, aby si je sultán mohl prohlédnout, jak je nesli kolem. Levým dveřím se dodnes říká dveře darů.
Uvnitř je sultán přijímal na trůnu. Vyslanec, který přijel v roce 1533, napsal, že trůn byl pokrytý zlatohlavem posetým drahými kameny, stěny se třpytily azurem a zlatem a ze zdi tryskala voda z fontány. Trůn, který vidíte dnes, ve tvaru lože s nebesy, je pozdější, zhotovený pro Mehmeda Třetího v devadesátých letech šestnáctého století. Fontána tu pořád je, u dveří, s perským nápisem, který nazývá sultána pramenem štědrosti a spravedlnosti a mořem dobrodiní. Síň v roce 1856 vyhořela a byla obnovena, ale půdorys je Sulejmanův, z let 1526 až 1528, a hned za ní, uprostřed nádvoří, stojí malá mramorová knihovna, kterou dal v roce 1719 postavit Ahmed Třetí.
Zastávka 4 z 5 · Čtvrté nádvoří, na mramorové terase s bazénem a zlaceným iftarovým altánem, s výhledem na Zlatý roh
Bagdádský pavilon a terasa čtvrtého nádvoří
Postaven pro Murada IV. dvorním architektem Hasanem Ağou na památku bagdádského tažení roku 1638 · 1638–1639 · Pavilon s kupolí na kamenné podnoži, obložený mramorem s pruhy porfyru a verde antico; obklady ve stylu İzniku, intarzie z perleti a želvoviny; stříbrná pánev na žhavé uhlí, dar Ludvíka XIV.
Všimněte si
- Modrobílé obklady na stěnách a pak tentýž vzor na Komnatě obřízky na druhé straně terasy. Tam jsou originály z roku 1529; tady kopie.
- Dveře a skříňky vykládané perletí a želvovinou.
- Stříbrná pánev na žhavé uhlí uprostřed místnosti, dar francouzského krále Ludvíka XIV.
- Zlacený iftarový altán na okraji terasy a pod ním Zlatý roh. Jeho žebrovaná zlacená střecha byla v osmanské architektuře novinkou.
Přepis (2:20)
Vyjděte na mramor, obejděte bazén, a budova na druhém konci terasy je důvodem, proč čtvrté nádvoří vůbec existuje. Tohle je Bagdádský pavilon, válečný památník, který vypadá jako letní altán. Murad Čtvrtý vytáhl na Bagdád v roce 1638, a když vyrážel, začal jeho architekt Hasan Ağa stavět tento pavilon na oslavu vítězství. Hotový byl v roce 1639 a na výzdobě interiéru se pracovalo ještě nějakou dobu po Muradově smrti.
Nejdřív ho obejděte. Zvenku je mramor s pruhy porfyru a tmavozeleného verde antico a obklad portiku je proveden ve stylu mamlúcké Káhiry: další dobyté hlavní město citované v kameni. Pak vejděte dovnitř a ocitnete se v tom, čemu historici říkají ideální osmanská místnost: kupole, čtyři výklenky s nízkými pohovkami pod okny, vpravo krb se zlaceným pláštěm a každá stěna pokrytá obklady. Podívejte se pozorně na ty modrobílé. Jsou to kopie. Originály jsou na druhé straně terasy, na Komnatě obřízky: panely z roku 1529, přenesené tam z úcty ke zlatému věku Sulejmanovu, a pavilon dostal obklady, které k nim ladí. Skříňky zapuštěné do zdí jsou ještě starší, obložené zelenými, žlutými a modrými dlaždicemi z počátku šestnáctého století, a jejich dvířka jsou vykládaná perletí a želvovinou.
Uprostřed podlahy stojí stříbrná pánev na žhavé uhlí, mangal, dar francouzského krále Ludvíka Čtrnáctého. Za zimních rán tuhle místnost tedy vytápěl Král Slunce. Tady sultán ve všední dny pil po ranní modlitbě kávu a od poloviny osmnáctého století sloužil pavilon jako knihovna Soukromé komnaty. Pozdější sultáni nechali arkády zasklít; sklo se vyndalo v roce 1912, v roce 1939 se vrátilo v železných rámech a v roce 1972 zmizelo nadobro, a proto dnes vidíte skrz.
Teď se otočte k okraji terasy. Malý zlacený baldachýn je iftarový altán a takovou žebrovanou zlatou střechu v osmanské architektuře předtím nikdo nepostavil; jsou v ní ozvěny Číny a Indie. Za ramadánu tu prý sultán po západu slunce přerušoval půst a některé večery se odsud na jeho hodnostáře házely zlaté mince. Samotná terasa dostala tuto podobu za Ibrahima, v letech 1640 až 1648. Pod vámi je Zlatý roh a tento pavilon byl jednou z prvních šesti místností, které mladá republika otevřela veřejnosti, když se palác devátého října 1924 stal muzeem.
Zastávka 5 z 5 · Třetí nádvoří neboli Enderun, východní strana, za ložnicemi vpravo od Brány blaženosti; správce budovu nazývá Dobyvatelovým pavilonem
Císařská pokladnice v Dobyvatelově pavilonu
Postaven pro Mehmeda II. Dobyvatele jako přijímací síně; za Selima I. pokladnice egyptských příjmů; vystavena od chvíle, kdy se palác v roce 1924 stal muzeem · kolem 1460 · Dvoupodlažní kamenný pavilon na terase nad Marmarským mořem, čtyři zaklenuté síně za sloupovou arkádou; ve sbírce Lžičkářův diamant o hmotnosti 86 karátů a dýka Topkapi dlouhá 35 cm
Všimněte si
- Z arkády Marmarské moře. Kvůli tomuto výhledu postavili pavilon kolem roku 1460 na samý konec ostrohu.
- Dvojitý věnec ze čtyřiceti devíti diamantů kolem Lžičkářova diamantu, ve vitríně na zdi.
- Smaragdové víčko na hlavici dýky Topkapi. Když se zvedne, objeví se pod ním hodinky.
- Dva zlaté svícny vyrobené pro Kaabu, každý váží 48 kilogramů a je posázený 6 666 diamanty.
Přepis (3:06)
Než se postavíte do fronty, dojděte k arkádě a podívejte se ven. Pod vámi je Marmarské moře a právě kvůli tomuto výhledu tahle budova stojí tady. Mehmed Dobyvatel postavil tento pavilon na nejvyšším bodě ostrohu kolem roku 1460, kdy byl palác ještě nový, jako místo pro přijímání hostů: dvě podlaží na terase, nahoře čtyři zaklenuté síně za lodžií a všechny se otevíraly do zahrady arkádou, ve které stojíte. Za Selima Prvního se stal trezorem pro příjmy z Egypta a od té doby je pokladnicí. Síně byly od roku 2014 zavřené kvůli obnově, dokud je správce v roce 2023 znovu neotevřel, s expozicí rozdělenou mezi tento pavilon a dvě sousední budovy.
Expozice se při znovuotevření uspořádala nově, takže staré pořadí síní, o kterém teď uslyšíte, berte jako vodítko, ne jako mapu. V první síni byla kroužková zbroj Mustafy Třetího zdobená zlatem a drahokamy a ebenový trůn Murada Čtvrtého vykládaný slonovinou a perletí. Druhá je ta, kvůli které chodí většina lidí. Hledejte zahnutou dýku se třemi velkými smaragdy na rukojeti a čtvrtým smaragdem na hlavici, který se odklápí a odhaluje malé anglické hodinky. To je dýka Topkapi. Mahmud První ji dal zhotovit v roce 1746 jako mírový dar pro perského vládce Nádira Šáha a poslal ji na východ s poselstvem o tisíci mužích. Cestou se dozvěděli, že šáh byl zavražděn, dvacátého června 1747, a tak se otočili a přivezli ji zpátky. Nikdy nebyla nikomu darována. V roce 1964 natočil Jules Dassin film o její krádeži s názvem Topkapi a díky němu se o tomto paláci poprvé dozvěděla spousta návštěvníků. Ve stejné síni stojí ořechový trůn Ahmeda Prvního, který želvovinou a perletí vyložil Sedefkâr Mehmed Ağa, architekt Modré mešity.
Pak diamant. Lžičkářův diamant, turecky Kaşıkçı, má osmdesát šest karátů, tvar hrušky, stříbrnou objímku a dvojitý věnec ze čtyřiceti devíti menších diamantů, a visí ve skleněné vitríně na zdi. Nikdo neví, odkud pochází. Podle jednoho příběhu ho rybář našel na břehu a vyměnil ho u klenotníka za tři lžičky. Podle jiného patřil Ali Pašovi Tepelenskému, téměř nezávislému místodržiteli Albánie a Řecka, a sultánovi připadl, když byl Ali popraven a jeho majetek zabaven. Ve třetím ho Napoleonova matka posílá jako výkupné za milence. Vlastní záznamy muzea zmiňují za Mehmeda Čtvrtého prstenový kámen stejného jména, ten byl ale mnohem menší než tento. Poctivá odpověď zní, že nejcennější předmět v paláci nemá žádný známý původ.
Ve stejné síni stojí dva svícny z ryzího zlata, každý váží čtyřicet osm kilogramů a je posázený šesti tisíci šesti sty šedesáti šesti diamanty. Abdülmecid První je poslal do Kaaby v Mekce a zpátky do Istanbulu je převezli krátce předtím, než říše o Mekku přišla. Vedle nich stojí trůn Bayram, zlatý a posázený turmalíny, zhotovený v roce 1585 pro Murada Třetího; je to ten trůn, který se o svátcích vynášel a stavěl před Bránu blaženosti, ten, o kterém byla řeč před dvěma zastávkami. Je tu i trůn úplně jiného druhu, v indickém stylu, zlato na dřevě s perlami a smaragdy: dar Nádira Šáha Mahmudu Prvnímu. Dýka na něj měla být odpovědí a nikdy nedorazila.
Nezávislý průvodce · Chiaro
Namiřte Chiaro na cokoli, co v paláci Topkapi uvidíte.
Zastávek je pět, ale nádvoří čtyři, harém má kolem čtyř set místností a sbírka čítá 10 700 kusů čínského porcelánu, z nichž část je vystavena v kuchyních. Vyfoťte obkladový panel, kaftan ve vitríně nebo fontánu, jejíž nápis nepřečtete, a Chiaro zjistí, co to je a čí je to dílo, a pak vám zůstane po ruce pro další otázky, dokud jste na nádvoří.
Než vyrazíte
Jak se tam dostat
Cankurtaran Mah. Babı Hümayun Cad. No: 1, 34122 Sultanahmet/Fatih, Istanbul. Vchází se Císařskou branou (Bâb-ı Hümâyun) z dlážděného náměstí za Hagií Sofií, u fontány Ahmeda III.; hlavní pokladna je na prvním nádvoří těsně před Bránou pozdravu.
Tramvají T1 do zastávky Sultanahmet, odtud asi 650 metrů pěšky; zastávka Gülhane na stejné lince obsluhuje stranu paláce od parku. Vlaky Marmaray zastavují v Sirkeci. Nejezděte na zastávku jménem Topkapı: je to čtvrť asi 5 kilometrů na západ u městských hradeb, paláci ani zdaleka nablízku.
Vstupenky
- Palác je zavřený v úterý a první den svátku Ramazan Bayramı na konci ramadánu. Turecká stránka správce uvádí 1. ledna jako zavírací den, anglická jako otevřeno, takže pokud chcete jít na Nový rok, předem si to ověřte.
- Pokladny otevírají v 9.00 a zavírají v 17.00; podle stránky ministerstva palác zavírá v 18.00. Vstupenky se prodávají v pokladně na prvním nádvoří; internetový obchod správce vstupenky do Topkapı neprodává.
- Zahraniční návštěvníci platí 2 750 lir za kombinovanou vstupenku do paláce, harému a Hagie Irene; samotný harém stojí 1 050 lir, stejně jako Hagia Irene. Kombinovaná vstupenka platí jeden den. Děti do šesti let mají vstup zdarma; studenti od 7 do 25 let s průkazem platí zlevněné vstupné, zahraniční studenti dvojnásobek zlevněného.
- Karta ministerstva Museum Pass İstanbul uvádí Topkapi mezi muzei, která zahrnuje. Podle správce turecká Müzekart neplatí pro harém ani pro Hagii Irene.
- Počítejte s několika hodinami. Od první do poslední zastávky je to asi půl kilometru. Muzejní kiosek je v kuchyňské části na pravé straně druhého nádvoří, kde jsou i toalety.
Oficiální audioprůvodce
Stránka ministerstva o paláci odkazuje jako na audioprůvodce na vlastní muzejní aplikaci ministerstva a web karty Museum Pass uvádí, že karta audioprůvodce nezahrnuje, takže s ním počítejte jako se samostatným výdajem; ani jedna stránka cenu neuvádí. Tento průvodce stojí stranou obou: pět zastávek bez stahování a bez kódu ke skenování a text každé zastávky vypsaný pod přehrávačem, pro nádvoří, kde je na poslech příliš hlučno.
Oficiální web →Otázky
Existuje audioprůvodce po paláci Topkapi zdarma?
Ano, tento. Jeho pět zastávek hraje ve webovém prohlížeči a pod každou je celý text; nic se neinstaluje a nic se neskenuje. Audioprůvodce ministerstva funguje ve vlastní muzejní aplikaci ministerstva. Zbytek paláce pokryje aplikace Chiaro, která vypráví o čemkoli, co vyfotíte.
Kolik stojí oficiální audioprůvodce po paláci Topkapi?
Stránka ministerstva v části „Audioprůvodce“ odkazuje na vlastní muzejní aplikaci ministerstva a cenu neuvádí; stránka karty Museum Pass říká, že karta audioprůvodce nezahrnuje. Počítejte s příplatkem nad rámec vstupného.
Kde je v paláci Topkapi Lžičkářův diamant?
V Císařské pokladnici, v Dobyvatelově pavilonu na východní straně třetího nádvoří, vpravo za Bránou blaženosti. Visí ve skleněné vitríně na zdi a dýka Topkapi je nedaleko. Pokladnice byla od roku 2014 zavřená kvůli obnově a v roce 2023 se znovu otevřela, s expozicí nově rozdělenou mezi pavilon a dvě sousední budovy.
Je palác Topkapi v úterý zavřený?
Ano, každé úterý a první den svátku Ramazan Bayramı. Pokladny otevírají v 9.00 a zavírají v 17.00. Turecká a anglická stránka správce se rozcházejí ohledně 1. ledna, takže si ten den před cestou ověřte.
Je harém zahrnutý ve vstupence do paláce Topkapi?
Ano, pokud si koupíte kombinovanou vstupenku: 2 750 lir pro zahraniční návštěvníky, platí pro palác, harém a Hagii Irene. Vstupenku jen do paláce správce pro zahraniční návštěvníky neuvádí; samotný harém stojí 1 050 lir. Trasa harémem se mění podle toho, které místnosti jsou zavřené kvůli obnově, a vchod je pod Věží spravedlnosti na západní straně druhého nádvoří.
Kolik času si na palác Topkapi vyhradit?
Těchto pět zastávek představuje asi dvanáct minut poslechu a zhruba půl kilometru chůze, ale radíme počítat s několika hodinami. Palác zabírá 700 000 metrů čtverečních.
Další audioprůvodci
Vytvořilo Chiaro. Nejsme nijak spojeni se správou paláce Topkapi.