Přejít na obsah

Tower of London · Londýn · Nezávislý průvodce

Audioprůvodce po londýnském Toweru,
pět zastávek zdarma.

Skoro pět hektarů uvnitř dvou prstenců hradeb a příkopu, okolo donjonu, s jehož stavbou se začalo kolem roku 1078. Všech pět zastávek hraje v této záložce a zbylých devět set padesát let vám Chiaro odvypráví z jediné fotografie.

Stáhnout v App Store

Vytvořilo Chiaro. Nejsme nijak spojeni se správou londýnského Toweru.

9:41

Příkop a západní vstup

Tower of London, Londýn

0:00 2:20
Zastávka 1 z 5

Pět zastávek · 13 min poslechu

Pět míst, jedna procházka,
v pořadí, v jakém k nim dojdete.

Pět zastávek, čtyři z nich na jednu běžnou vstupenku, a procházka začíná ještě před branou. První je na Tower Hill, na chodníku západně od příkopu, tam, kde vlastní plánek Toweru uvádí „Enter here“ a kde nepotřebujete nic než výhled na hradby. Pak projdete West Gate na Water Lane k Bráně zrádců na jižní straně; na sever na vnitřní nádvoří k Tower Green a k popsaným zdem Beauchampovy věže; do středu hradu k Bílé věži a normanské kapli v ní; a nakonec nahoru na ochoz východní hradby, Battlements, za výhledem na Temži a k východu. Asi třináct minut poslechu a zhruba půl kilometru chůze; vlastní trasa Toweru po nejzajímavějších místech v britském znakovém jazyce vede po stejném terénu a počítá s asi devadesáti minutami.

Jména, data a rozměry pocházejí z materiálů pro návštěvníky, které o Toweru vydává Historic Royal Palaces, a opírají se i o další nezávislý zdroj. Otevírací doba, ceny a vánoční uzavírky se mění častěji než cokoli jiného na této stránce, takže si je před návštěvou ověřte na hrp.org.uk. Pokud značení v Toweru říká něco jiného než tato stránka, věřte značení a pak nám napište.

Zastávka 1 z 5 · Tower Hill, západní strana, před příkopem a West Gate, kde vlastní plánek pro návštěvníky Toweru uvádí „Enter here“

Příkop a západní vstup

Kameníci Eduarda I. na linii staršího příkopu Jindřicha III.; vysušen na příkaz vévody z Wellingtonu jako velitele (Constable) Toweru · Příkop a vnější hradba 1275–1285; vysušení příkopu 1843–1845 · Hradba z kentského vápence (Kentish ragstone) a suchý příkop široký 50 metrů, uprostřed kdysi o 4,5 metru hlubší než dnes

Všimněte si

  • Samotný příkop: padesát metrů široký a uprostřed kdysi o čtyři a půl metru hlubší než trávník, na který se díváte shora. Vysušili ho ve čtyřicátých letech 19. století na příkaz vévody z Wellingtonu, když v posádce propukla nemoc.
  • Dvě hradby, ne jedna. Nižší za příkopem je vnější hradba Eduarda Prvního z let 1275 až 1285. Vyšší hradba za ní obepíná vnitřní nádvoří, které bylo ohrazeno za vlády Richarda Prvního, a jeho západní líc Eduard přestavěl v rámci téže stavební kampaně; dílem Jindřicha Třetího jsou východní a severní hradba, po nichž půjdete na poslední zastávce.
  • Legge’s Mount, bašta v severozápadním rohu. Zazděné cimbuří na její jižní straně je jediné středověké cimbuří, které se v Toweru dochovalo; každý jiný zub je viktoriánská náhrada.
  • Čtyři věžičky Bílé věže nad hradbami. Donjon měří po jižní cimbuří dvacet sedm metrů a stojí na výše položeném terénu než chodník, na kterém jste.
Přepis (2:20)

Zelený pás před vámi je příkop. Je padesát metrů široký a uprostřed byl kdysi o čtyři a půl metru hlubší než tráva, na kterou se teď díváte shora. Suchý je necelých dvě stě let, a ne kvůli efektu. V roce 1830 z něj velitel Toweru, vévoda z Wellingtonu, nechal vybrat silnou vrstvu bahna. Problém to nevyřešilo: v roce 1841 propukla v posádce nemoc a několik mužů zemřelo, a tak padl rozkaz příkop vysušit a zasypat zeminou. Práce začaly v roce 1843 a o dva roky později byly z větší části hotové.

Teď spočítejte hradby, protože jsou dvě. Nižší, hned za příkopem, je vnější hradba Eduarda Prvního, postavená mezi lety 1275 a 1285. Vyšší hradba za ní obepíná vnitřní nádvoří, ohrazené o století dřív, za vlády Richarda Prvního, a Eduard přestavěl jeho západní líc v rámci téže kampaně, takže skoro všechno, co z této strany vidíte, je jeho dílo. Dílem Jindřicha Třetího jsou východní a severní hradba, po kterých se můžete projít na konci této trasy. Eduard tu za deset let utratil dvacet jedna tisíc liber, víc než dvojnásobek toho, co Jindřich Třetí vydal na hrad za celou svou vládu, a tenhle vnější prstenec je to, co za ty peníze dostal: nechal zasypat starý příkop, na jeho linii postavit novou hradbu a před ní vykopat nový příkop. Od chvíle, kdy roku 1285 skončil, se půdorys hradu nezměnil.

Kvůli Eduardově nové hradbě přestal starý hlavní vstup sloužit, a tak se v tomhle západním rohu prorazil nový, se dvěma branami a barbakánem před nimi. Barbakán dostal jméno, které prozrazuje, co v něm bylo. Stala se z něj Lví věž, protože nejpozději od třicátých let čtrnáctého století v něm žila zvířata královského zvěřince, hned západně od brány, kterou za chvíli projdete. Záznamy z roku 1335 zmiňují nákup zámku a klíče pro lvy a levharty. Samotná Lví věž už nestojí. Ale v roce 2008 se v oblasti příkopu našly dvě lebky: samci lva berberského, poddruhu, který ve volné přírodě vyhynul. Radiokarbonová metoda je datovala do let 1280 až 1385 a 1420 až 1480.

Ještě jedna věc, než přejdete na druhou stranu. Podívejte se na nízkou kulatou baštu ve vzdáleném rohu po vaší levici. To je Legge’s Mount a zazděné cimbuří na její jižní straně je jediné středověké cimbuří, které se v Toweru kdekoli dochovalo. Každý jiný zub, který dnes uvidíte, je viktoriánská náhrada.

Zastávka 2 z 5 · Vnější nádvoří, jižní strana, na Water Lane pár metrů za West Gate; vlastní plánek Toweru ji uvádí jako Traitor’s Gate, přímo nad ní stojí St Thomas’s Tower

Brána zrádců, z Water Lane

Postavena pro Eduarda I. jako Věž svatého Tomáše; hrázděné patro nad obloukem je pozdější práce nad Eduardovými komnatami v prvním patře, obnovená pro expozici středověkého paláce · 1275–1279; jméno Traitors’ Gate se užívalo už v roce 1543 · Kamenná vodní brána pod širokým segmentovým obloukem, s padací mříží a střílnami, nesoucí v patře nad sebou hrázděné královské obydlí

Všimněte si

  • Střílny ve stěnách doku, malé kříže vytesané do kamene. Míří dovnitř, na všechno, co právě proplulo branou.
  • Jak nízko je oblouk. Voda sahala až k němu: Eduard První posunul tuhle hradbu na půdu, která bývala korytem Temže.
  • Hrázděné průčelí visící nad obloukem. Je to pozdější práce, posazená na patře, kde si Eduard První zřídil královské komnaty, a tahle věž spolu se sousední Wakefieldovou věží jsou jediné dvě palácové budovy v Toweru, které se zachovaly.
  • Suchý dok pod obloukem. Po staletí v něm stál stroj, který čerpal říční vodu do nádrže na střeše Bílé věže, a v letech 1724 až 1726 ho upravili i na vrtání hlavní zbraní.
Přepis (2:13)

Postavte se k zábradlí a podívejte se, jak nízko je ten oblouk. Voda kdysi sahala až k němu. Eduard První posunul jižní hradbu hradu na půdu, která bývala korytem Temže, a mezi lety 1275 a 1279 do nové hradby zabudoval tuhle bránu. Nahradila Krvavou věž jako vodní bránu hradu a v celé Anglii nemá obdoby. Nejbližším protějškem byla vodní brána Louvru v Paříži, a tu už dávno zbořili.

Najděte střílny ve stěnách doku, malé kříže vytesané do kamene. Míří dovnitř, na všechno, co právě proplulo branou. Vodní brána je díra v hradbě a Eduardovi kameníci to dobře věděli, a tak z doku udělali past: střílny po stranách a padací mříž ve vjezdu, aby se dalo rozhodovat, kdo vpluje dovnitř.

Jméno je starší, než si většina lidí myslí. Brána zrádců se tak jmenovala už v roce 1543, kdy se název objevuje na panoramatu Londýna od Antona van den Wyngaerde. Vězně přiváželi po řece na člunech a cestou proplouvali pod London Bridge, kde byly na kůlech nabodnuté hlavy nedávno popravených. Tudy byl přiveden sir Tomáš More.

A teď oprava, protože o žádném místě v Toweru se nevypráví tolik nepravd. O Anně Boleynové se pořád tvrdí, že ji po zatčení přivezli Bránou zrádců. Její současník, kronikář Charles Wriothesley, říká, že ne: prošla branou v Bywardově věži, kterou máte minutu za sebou. S Alžbětou, přivezenou sem 18. března 1554 po Wyattově vzpouře, naložily dějiny stejně. John Foxe popsal její příjezd obšírně a tuhle bránu nikde nezmiňuje.

Pak se podívejte nahoru, na hrázděné průčelí visící nad obloukem. Samotné dřevo je pozdější, ale spočívá na patře, kde si Eduard zřídil pohodlné královské komnaty, a z celého paláce, který Tudorovci a Stuartovci nechali zchátrat, přežila jen tahle budova a sousední Wakefieldova věž. To, co z těch komnat zbylo, je přístupné návštěvníkům od roku 2006.

Ještě jedna věc, v prázdném doku pod obloukem. Po staletí v něm stál stroj, který čerpal říční vodu do nádrže na střeše Bílé věže. Nejdřív ho poháněla síla přílivu, pak koně, pak pára, a mezi lety 1724 a 1726 ho někdo upravil tak, aby poháněl zařízení na vrtání hlavní zbraní. Odstranili ho v prvních měsících roku 1866.

Zastávka 3 z 5 · Vnitřní nádvoří, západní strana, na Tower Green jižně od královské kaple svatého Petra v okovech (St Peter ad Vincula); rytiny jsou uvnitř Beauchampovy věže (Beauchamp Tower) u trávníku

Tower Green a Beauchampova věž

Beauchampova věž postavená pro Eduarda I. na místě staré brány hradu; nápisy vyryli sami vězni; komnata byla zpřístupněna na návrh romanopisce Williama Harrisona Ainswortha a nově upravena Anthonym Salvinem · Věž 1275–1285; nápisy 16. a 17. století; zpřístupněna v polovině 19. století · Kámen a cihla, první rozsáhlé použití cihel v Británii od odchodu Římanů; jedna ze třinácti věží vnitřní hradby, v jejíž vězeňské komnatě jsou nápisy očíslované nejméně do 67

Všimněte si

  • Vyryté nápisy na stěně vězeňské komnaty, každý s vlastním číslem vedle. Jména, data, erby, zvon a slova IANE a DOCTOR COOK, vyrytá vězni v 16. a 17. století.
  • Cihlové zdivo věže. Beauchampova věž je první rozsáhlé použití cihel v Británii od chvíle, kdy Římané v 5. století odešli.
  • Malý čtverec žulové dlažby uprostřed trávníku. Nechala ho položit královna Viktorie, aby označil místo popraviště, a historici nejsou přesvědčeni, že jí ukázali správný kousek trávy.
  • Kaple na severní straně trávníku, svatý Petr v okovech. Jsou v ní pohřbeni Anna Boleynová, Kateřina Howardová, Jana Greyová a Tomáš More.
Přepis (2:25)

O tenhle kus trávníku se dělí dvě věci a ta slavná je ten menší příběh.

Být sťat tady uvnitř bylo privilegium. Skoro všechny popravy spojené s Towerem se konaly za hradbami, nahoře na Tower Hill, kde bylo za čtyři sta let popraveno sto dvanáct lidí. Uvnitř hradu jich před dvacátým stoletím bylo sedm. Zemřít tady znamenalo žádný posměšný dav pro odsouzeného a žádnou špatnou pověst pro panovníka. Těch sedm bylo: lord Hastings v roce 1483; královna Anna Boleynová 19. května 1536; Markéta, hraběnka ze Salisbury, poslední z Plantagenetů, v květnu 1541; královna Kateřina Howardová a Jane Boleynová, vikomtesa Rochfordová, obě 13. února 1542; Jana Greyová 12. února 1554; a hrabě z Essexu v únoru 1601. Všichni sekyrou, kromě Anny Boleynové, kterou sťali mečem. Tři další jména patří do úplně jiného století: Malcolm Macpherson, Samuel Macpherson a Farquhar Shaw, vojáci pluku Black Watch, které na tomhle trávníku 19. července 1743 zastřelila popravčí četa složená z jejich vlastních druhů.

Nikdo neví jistě, že zemřeli právě na této trávě. Královna Viktorie chtěla to místo vidět a nechala ho vydláždit žulou; podle jednoho vyprávění strážce, který to sám nevěděl, prostě někam ukázal, a jiné prameny kladou popraviště na přehlídkové prostranství mezi Bílou věží a budovou Waterloo Block. Jisté je, že tu ve středověku byl hřbitov a že když se znovu kladla viktoriánská dlažba, objevily se pod ní základy zaniklé stavby: nejspíš strážnice zbořené v roce 1684, kde se neveřejné popravy stínáním konaly v interiéru.

Druhou věcí je Beauchampova věž na západní straně trávníku. Stěny její vězeňské komnaty pokrývají nápisy, které do kamene vyryli vězni v šestnáctém a sedmnáctém století: jména, data, erby, zvon, slovo IANE, slova DOCTOR COOK.

Můžete je číst díky romanopisci. William Harrison Ainsworth vštípil anglické veřejnosti představu tohoto hradu jako bludiště podzemních mučíren, což byla fikce: stálá mučírna tu nikdy nebyla. Potom navrhl, aby se tahle komnata otevřela a lidé mohli rytiny vidět, a Anthony Salvin ji na přání prince Alberta nově upravil.

Než vejdete dovnitř, poohlédněte se po ptácích. Vždy se tu chová nejméně šest krkavců, v roce 2025 jich bylo osm, protože se věří, že když odletí, království padne. Historik samotného Toweru to označuje za viktoriánský výmysl: nejstarší známá zmínka o krkavcích chovaných v Toweru je ilustrace z roku 1883.

Zastávka 4 z 5 · Nejvnitřnější nádvoří, střed hradu, u paty dřevěného schodiště na jižní straně; vlastní průvodce Toweru tuto zastávku nazývá White Tower and Saint John’s Chapel, tedy Bílá věž a kaple svatého Jana

Bílá věž

Postavena pro Viléma Dobyvatele pod vedením Gundulfa, biskupa z Rochesteru; podle výkladu Geoffreyho Parnella možná po roce 1090 zvětšena Vilémem Ryšavým; na příkaz Jindřicha III. vybílena; ostění z kamene z Caen nahrazováno portlandským kamenem v 17. a 18. století, počínaje dobou Iniga Jonese, s novým obkladem vnějšku v letech 1639–1640 · Založena kolem roku 1078, pravděpodobně dokončena do roku 1100; nejvyšší patro a dnešní střecha přidány v 90. letech 15. století; bílená od roku 1240 · Kentský vápenec s ostěním z kamene z Caen a z Reigate, později nahrazeným portlandským kamenem; u paty 36 × 32 metrů bez vystupujících nárožních věží a 27 metrů k jižnímu cimbuří

Všimněte si

  • Dřevěné schodiště na jižní straně. Stojí tam, kde bývalo odnímatelné normanské schodiště, a dveře na jeho vrcholu byly v 17. století zazděny a znovu otevřeny až v roce 1973.
  • Kulaté vyklenutí v jihovýchodním rohu, jiné než tři čtverhranné nárožní věže. Je to apsida kaple svatého Jana, postavená, když už zdi suterénu stály.
  • Okna. Skoro všechna byla zvětšena v 18. století, na konci výměny obkladu, která začala o století dřív: v letech 1639 a 1640 byl vnější líc obnažen a velká část obkladu vyměněna. Dochovala se jen dvě původní normanská okna, obě restaurovaná, v jižní zdi ve výšce galerie vedené uvnitř zdi.
  • Samotná kaple svatého Jana, nahoře v horním patře: holý normanský kámen, půlkruhové oblouky na těžkých, krátkých sloupech a v celém Toweru nejbližší obdoba prostoru, který se za devět set let nezměnil.
Přepis (3:24)

Devět set padesát let, u paty třicet šest krát třicet dva metrů bez započítání nárožních věží, dvacet sedm metrů k cimbuří nad vaší hlavou, a málem zůstala o třetinu menší.

Začněte u dřevěného schodiště před vámi. Vstup do normanského donjonu je záměrně nad zemí a vedlo k němu dřevěné schodiště, které se dalo odstranit, kdyby byl hrad napaden. Kamenná předsíň, kterou nad ním nejspíš přistavěl Jindřich Druhý, dávno zmizela. Samotné dveře byly v sedmnáctém století zazděny a zůstaly zavřené až do roku 1973, kdy se toto schodiště vrátilo a vstup se znovu otevřel.

Donjon se tradičně datuje do roku 1078, na základě Textus Roffensis, středověkého rukopisu z Rochesteru, který zaznamenává, že Gundulf, biskup z Rochesteru, řídil stavbu z pověření Viléma Dobyvatele. Dendrochronologie zužuje začátek stavby na léta 1075 až 1079. Je to nejstarší kamenný donjon v Anglii. Jenže v roce 1995 našel historik Geoffrey Parnell v jedné z těchto zdí stopy naznačující, že věž byla nejprve dokončena ve dvou třetinách dnešní velikosti, se sedlovou střechou, a na to, co vidíte dnes, ji navýšil až Vilém Ryšavý, po vichřici v roce 1090.

Jméno je od barvy. Jindřich Třetí nechal donjon v roce 1240 vybílit a příkaz správci královských staveb zněl, aby Velká věž byla vybílena uvnitř i zvenku. Později téhož roku napsal znovu a nařídil prodloužit olověné okapy, aby čerstvě vybílená zeď netrpěla stékající dešťovou vodou. Král, který si dělá starosti s okapy.

Teď rohy. Tři jsou čtverhranné věže. Čtvrtý, jihovýchodní, se vyklenuje ven do půlkruhu a to vyklenutí je apsida kaple: kaple svatého Jana, která v původním plánu nebyla, protože tenhle výstupek se stavěl, když už zdi suterénu stály. Jediný další donjon v Anglii s něčím podobným je v Colchesteru. Vyjděte nahoru a tu kapli si najděte: je to jediné místo v Toweru, které se skoro nezměnilo. Holý normanský kámen, půlkruhové oblouky na těžkých, krátkých sloupech, žádná výzdoba. Jindřich Třetí v ní dal namalovat zlatý kříž a zasklít okna vitrážemi s Pannou Marií a Nejsvětější Trojicí; ve dvacátých letech čtrnáctého století už sloužila jako sklad písemností.

Dva příběhy z této jižní strany. V roce 1381, během selského povstání, byl Tower obležen i s králem uvnitř, a když Richard Druhý vyjel na setkání s Watem Tylerem, dav vešel do hradu, aniž narazil na jakýkoli odpor. Arcibiskup z Canterbury Simon Sudbury se schoval v kapli svatého Jana v naději, že dav bude respektovat právo azylu. Vyvlekli ho ven a sťali na Tower Hill. A 17. června 1674, když se bourala stará předsíň u tohoto vstupu, našli dělníci pod jejím schodištěm kosti dvou dětí. Předpokládalo se, že jde o prince, Eduarda Pátého a jeho bratra Richarda, naposledy veřejně viděné v červnu 1483, a kosti byly znovu pohřbeny ve Westminsterském opatství. Hloubka, z níž pocházely, asi tři metry, odpovídá římskému pohřebišti nalezenému v roce 2011 kousek severně odsud.

Než vyjdete nahoru, podívejte se na okna. Skoro každé bylo zvětšeno v osmnáctém století, na samém konci výměny obkladu, při níž se od sedmnáctého století nahrazovalo ostění z kamene z Caen kamenem portlandským. Dochovala se jen dvě původní normanská okna, obě restaurovaná, v jižní zdi ve výšce galerie ve zdi: dva malé otvory v budově, která se už devět staletí přestavuje sama kolem sebe.

Zastávka 5 z 5 · Vnitřní nádvoří, východní strana, nahoře na hradebním ochozu mezi Salt Tower a severním rohem; vlastní plánek pro návštěvníky Toweru ho uvádí jako Battlements

Cimbuří, na ochozu východní hradby

Kameníci Jindřicha III. na východní a severní hradbě, s přestavbou Eduarda I. na západě; cimbuří, za kterým jdete, je viktoriánská náhrada · Hradba a věže od roku asi 1238 do vlády Eduarda I.; tři východní věže vnější hradby rozebrány v roce 1843 · Vnitřní hradba se třinácti věžemi, s ochozem ve výšce poprsní zdi, obepínající hrad o rozloze téměř 12 akrů, tedy 4,9 hektaru, se Solnou věží (Salt Tower) v jihovýchodním rohu

Všimněte si

  • Cimbuří, za kterým jdete. Je to viktoriánská náhrada; jediné dochované středověké cimbuří je to zazděné na Legge’s Mount, které bylo vidět z chodníku ještě před vstupem.
  • Solná věž v jihovýchodním rohu ochozu a vnější nádvoří pod ní, kde Královská mincovna už v roce 1560 sídlila v budově u této věže.
  • Vnější hradba pod vámi na východní straně. Stály podél ní tři obdélné věže, patnáct metrů od sebe, dokud je v roce 1843 nerozebrali.
  • Bílá věž odsud shora. Tohle je jediné místo běžné trasy, kde jste ve výšce spodních oken donjonu, místo abyste se na ně dívali zdola.
Přepis (2:39)

Stojíte na hradbě Jindřicha Třetího, na jediném místě běžné trasy, kde jste nad hradem, a ne uvnitř něj, a první, co stojí za to udělat, je otočit se ven a podívat se přes poprsní zeď.

Pod vámi je na této straně vnější nádvoří, úzký pruh mezi dvěma hradbami, a za ním City, londýnské finanční centrum. Kvůli těm kancelářským věžím se tohle místo posouvá směrem k seznamu světového dědictví v ohrožení UNESCO. Na seznam světového dědictví se Tower dostal v roce 1988.

Teď se podívejte na kámen, o který se opíráte. Jindřich Třetí stavěl tuhle východní a severní hradbu od roku asi 1238 a rozměry nádvoří se od té doby nezměnily. Většina jeho díla se dochovala; z devíti věží, které postavil, byly od základu přestavěny jen dvě. V této hradbě je třináct věží, a když je počítáte po směru hodinových ručiček od jihozápadního rohu, jsou to Bell, Beauchamp, Devereux, Flint, Bowyer, Brick, Martin, Constable, Broad Arrow, Salt, Lanthorn, Wakefield a Bloody. Každá měla svůj úkol. Ve Zvonové věži, Bell Tower, visel zvon, který bil na poplach, když byl hrad napaden. Královský výrobce luků, který vyráběl dlouhé luky, kuše a katapulty, měl dílnu v Bowyerově věži.

Cimbuří, za kterým jdete, není středověké. Skoro každý zub cimbuří v Toweru je viktoriánská náhrada a jediné dochované středověké cimbuří je to zazděné na jižní straně Legge’s Mount, bašty v severozápadním rohu.

Tahle hradba je také ta část hradu, která opravdu splnila účel, kvůli kterému byla postavena. Tower byl obležen v říjnu 1191, kdy ho William Longchamp po třech dnech vydal princi Janovi. Znovu v roce 1214, kdy Robert Fitzwalter přivedl vojsko do Londýna a obléhání skončilo jen proto, že král Jan podepsal Magnu chartu. A v dubnu 1267, kdy Gilbert de Clare, hrabě z Hertfordu, přitáhl s velkým vojskem a obléhacími stroji, prohlásil, že správa Toweru není úřad, který by se dal svěřit cizinci, a dobýt ho nedokázal.

Než sejdete dolů, podívejte se ještě na vnější nádvoří. Podél vnější hradby na té straně stály tři obdélné věže, patnáct metrů od sebe, dokud je v roce 1843 nestrhli, a ve stejném pruhu pracovala Královská mincovna: Eduard První ji přestěhoval za tyto hradby, v roce 1279 se sem soustředily mincovny celé země a v roce 1560 už mincovna zabírala celou budovu tam dole vedle Solné věže. Dodnes z tohoto hradu několikrát do roka pálí čestné salvy Honourable Artillery Company: šedesát dva výstřelů při královské příležitosti a čtyřicet jedna při všech ostatních.

Nezávislý průvodce · Chiaro

Namiřte Chiaro na cokoli v londýnském Toweru.

Pět zastávek, a hrad přitom zabírá skoro pět hektarů a jen ve vnitřní hradbě má třináct věží. Vyrytý nápis, erb nad dveřmi, bašta bez jediné cedulky: zachyťte cokoli z toho do záběru telefonu a Chiaro vám řekne, co to je a kdo za tím stál, a bude pokračovat, dokud budete mít otázky.

Prošla touhle branou Anna Boleynová?Kdo vyryl tahle jména?Proč je příkop suchý?

Než vyrazíte

01

Jak se tam dostat

Tower Hill, Londýn EC3N 4AB. Jděte na západní konec, k příkopu: vlastní plánek pro návštěvníky Toweru má na tom rohu vyznačeno „Enter here“ a „Exit here“ a materiály o bezbariérovosti ho nazývají West Gate. První zastávka této stránky je na chodníku před ním.

Nejbližší stanice metra je Tower Hill na linkách Circle a District, v tarifní zóně 1, pár minut pěšky od západního vstupu. Stanice Tower Gateway na Docklands Light Railway i nádraží Fenchurch Street celostátní železnice (National Rail) jsou kousek pěšky a přístaviště Tower Millennium Pier pro říční lodě leží hned u jihozápadního rohu hradu. Vlastní plánek Toweru vyznačuje na straně Tower Hill autobusovou zastávku a parkoviště pro zájezdové autobusy.

02

Vstupenky a vstup

  • Před cestou si rezervujte vstupenku online na den a čas vstupu, které chcete. Je to devátá nejnavštěvovanější atrakce v zemi, v roce 2025 jí prošlo 2 817 852 lidí, a vlastní plánek Toweru ukazuje jediný vstup, na západním konci.
  • Jedna běžná vstupenka pro dospělé pokrývá celou tuto trasu i prohlídky s Yeoman Warders. Na Bílou věž, Beauchampovu věž ani hradební ochoz se zvlášť nerezervuje.
  • Fotografovat se nesmí všude. Na vlastním plánku pro návštěvníky Toweru je symbol zákazu fotografování a místa, kterých se týká, jsou na místě označena.
  • Otevírací doba se mění podle sezóny a Tower je zavřený o Vánocích a na Nový rok. Před cestou si na hrp.org.uk ověřte otevírací dobu a přesná data uzavření.
Oficiální vstupenky →
03

Oficiální audioprůvodce

Oficiálním průvodcem Toweru je člověk, ne přístroj. Yeoman Warders, strážci Toweru, kteří jsou královskou tělesnou stráží nejméně od roku 1509, provázejí návštěvníky po hradě; prohlídka se strážcem je součástí běžného vstupného, ne placený doplněk, a vlastní plánek pro návštěvníky Toweru řadí „Meet the Yeoman Warders“ mezi deset věcí, které stojí za to vidět a zažít. Kromě toho Tower nabízí za příplatek multimediálního průvodce, kterého si vyzvednete na místě ve vlastním výdejním místě vyznačeném na tomtéž plánku; jeho cenu najdete na hrp.org.uk. Stránka Chiaro přidává třetí možnost: pět zastávek v prohlížeči vašeho telefonu, bez přístroje k vyzvednutí a bez aplikace k instalaci, s textem každé zastávky vypsaným pod přehrávačem pro úseky hradeb, kde přes vítr nic neslyšíte.

Oficiální web →

Otázky

Existuje bezplatný audioprůvodce po londýnském Toweru?

Ano, právě tento. Jeho pět zastávek hraje z obyčejné webové stránky, pod každým přehrávačem je přepis a není potřeba instalovat aplikaci ani si vyzvedávat přístroj. I vlastní prohlídky Toweru, které vedou Yeoman Warders, jsou zahrnuté ve vstupném. O všem, kam nedosáhne ani jedno z toho, a takových věcí jsou stovky, vám podle fotky, kterou pořídíte, poví aplikace Chiaro.

Potřebuji k poslechu vstupenku?

Na první zastávku ne. Je na chodníku na Tower Hill, západně od příkopu a před branou, a stačí k ní výhled na hradby. Ostatní čtyři jsou uvnitř: Brána zrádců na Water Lane, Tower Green a Beauchampova věž, Bílá věž a ochoz východní hradby. Všechny čtyři pokrývá jedna běžná vstupenka pro dospělé, bez další rezervace.

Kolik stojí oficiální audioprůvodce po londýnském Toweru?

Oficiálním průvodcem Toweru jsou Yeoman Warders a jejich prohlídky nestojí nic navíc ke vstupence: prohlídka se strážcem je součástí běžného vstupu a vlastní plánek pro návštěvníky Toweru ji řadí mezi deset věcí, které stojí za to vidět a zažít. Tower nabízí také za příplatek multimediálního průvodce, kterého si vyzvednete na místě a můžete si ho přidat při rezervaci. Jeho cenu najdete na hrp.org.uk.

Kde mám začít?

Na Tower Hill, na chodníku západně od příkopu, s výhledem na vnější hradbu naproti. Vlastní plánek pro návštěvníky Toweru má na tom západním rohu vyznačeno „Enter here“ a „Exit here“ a materiály o bezbariérovosti ho nazývají West Gate. První zastávku si pusťte, než vejdete dovnitř; trasa pak vede na východ podél Water Lane a končí nahoře na hradebním ochozu, odkud sejdete zpátky dovnitř hradeb.

Je londýnský Tower některé dny zavřený?

Zavírá o Vánocích a na Nový rok, po zbytek roku je otevřený. Otevírací doba se mění podle sezóny a web samotného Toweru ji uvádí pro každý den. První zastávka této stránky funguje, ať je brána otevřená, nebo zavřená: je na chodníku na Tower Hill, západně od příkopu a vně hradeb.

Kde v londýnském Toweru je Bílá věž?

Uprostřed hradu, na nejvnitřnějším nádvoří, a vchází se do ní po dřevěném schodišti na jižní straně. Je to donjon, který začal stavět Vilém Dobyvatel kolem roku 1078, u paty třicet šest krát třicet dva metrů a k jižnímu cimbuří dvacet sedm metrů vysoký, a podle něj dostala jméno celá pevnost. Kaple svatého Jana je uvnitř, v horním patře.

Další audioprůvodci

Vytvořilo Chiaro. Nejsme nijak spojeni se správou londýnského Toweru.