Královský zámek Amboise · Amboise · Nezávislý průvodce
Audioprůvodce zámkem Amboise,
pět zastávek, zdarma.
40 metrů nad Loirou sem francouzští králové přivedli italskou renesanci — pět zastávek hraje přímo v prohlížeči a Chiaro vysvětlí každý erb z fotky.
Vytvořilo Chiaro. Nejsme nijak spojeni se správou Královském zámku Amboise.
Průčelí nad Loirou a říční hradby
Královský zámek Amboise
To byla část zdarma
Vyfoťte kterýkoli detail Královském zámku Amboise a Chiaro vám poví jeho příběh.
Pět zastávek · 12 min poslechu
Pět míst, jedna procházka,
v pořadí, v jakém k nim dojdete.
Náš samostatný audioprůvodce po Královském zámku Amboise začíná dole u řeky ještě před nákupem vstupenky a stoupá po skále v pořadí, v jakém se královská pevnost otevírá. Začněte na nábřeží nebo na mostě s výhledem na 40 metrů vysokou bastionovou hradbu, vyjděte šikmou vstupní rampou ke kapli svatého Huberta a náhrobní desce Leonarda da Vinciho, vstupte v prvním patře Královského logisu do Poradní síně, vystoupejte na vyhlídkový ochoz věže Tour des Minimes před sestupem její spirálovou jezdeckou rampou a zakončete procházku na dvouhektarové horní terase u Neapolské zahrady. Nahrávka trvá zhruba dvanáct minut na devadesátiminutové trase.
Každé historické tvrzení a každý praktický údaj na této stránce vychází z podkladů nadace Fondation Saint-Louis na webu chateau-amboise.com v kombinaci s druhým veřejným pramenem. Opravy hradeb a sezónní otevírací doba pokladen se během roku mění: kdykoli se vývěska u brány liší od těchto poznámek, řiďte se oznámením na místě a dejte nám vědět, ať text upravíme.
Zastávka 1 z 5 · Nábřeží řeky a most Pont du Maréchal Leclerc nebo náměstí Place Michel Debré pod severními hradbami naproti skalní stěně před vstupní rampou Montée de l'Émir Abd-el-Kader; veřejně přístupné a zdarma
Průčelí nad Loirou a říční hradby
Přestavěno pro krále Karla VIII. (1470–1498) za bailiva Raymonda de Dezest a mistrů zedníků Colina Biarda (zemř. 1525), Guillauma Senaulta a Louise Armangearta; rozšířeno za Ludvíka XII. a Františka I.; restaurováno Victorem Ruprichem-Robertem (1820–1887) · Opevněný ostroh od 4. století; královská přestavba od roku 1492; dvě třetiny zbořeny v letech 1806–1810 · Bílý loirský tufový vápenec a cihla na skalním ostrohu zvedajícím se 40 metrů nad řekou; dochovaný Královský logis s hradbami po zboření dvou třetin širšího zámeckého areálu v letech 1806–1810
Všimněte si
- Strmou 40 metrů vysokou stěnu světlého tufu vyrůstající přímo z městečka — po roce 1821 tu král Ludvík Filip nechal vykoupit a zbořit 46 domů přilepených ke skále.
- Kovaný železný balkon v horní říční fasádě Královského logisu, na němž byli v březnu 1560 oběšeni protestantští spiklenci.
- Zcela vpravo na kurtině drobnou kapli svatého Huberta vysunutou na vysokých kamenných opěrákách vysoko nad břidlicové střechy.
Přepis (2:36)
Postavte se k pobřežní zídce nebo na okraj náměstí pod rampou a zakloňte hlavu ke čtyřiceti metrům světlého vápence, který se zvedá kolmo nad Loirou. To, co odtud zdola působí jako ucelený pohádkový zámek, je ve skutečnosti dochované jádro mnohem rozlehlejší královské citadely, která kdysi pokrývala celý tento skalní ostroh až dvěma sty dvaceti komnatami.
Lidé tento útes opevňovali dávno před vznikem francouzského království. Keltští Turoni tu nahoře drželi oppidum, Římané ve čtvrtém století prokopali obranné příkopy napříč šíjí ostrohu a na ostrově v řece za vašimi zády, Île d'Or, se franský král Chlodvík roku pět set tři sešel s vizigótským králem Alarichem Druhým. Francouzské koruně připadlo Amboise roku tisíc čtyři sta třicet čtyři poté, co byl jeho pán Louis d'Amboise přistižen při spiknutí proti oblíbenci krále Karla Sedmého a vyměnil hrad, aby si zachránil hrdlo.
Karel Osmý se na této skále narodil roku tisíc čtyři sta sedmdesát. O jednadvacet let později se oženil s vévodkyní Annou Bretaňskou, rozhodl se proměnit pevnost svého dětství v palác hodný nejmocnější monarchie Evropy a najal přes dvě stě padesát kameníků, kteří pracovali i za zimních nocí při světle pochodní. Roku tisíc čtyři sta devadesát čtyři pak Karel vytáhl s třiceti tisíci vojáky do Itálie vymáhat Neapolské království. Vojensky tažení nepřineslo téměř nic; kulturně změnilo Francii navždy. Když se mladý král roku tisíc čtyři sta devadesát šest vrátil do Amboise, přivedl na tuto terasu italské architekty, sochaře, učence a zahradníky. O dva roky později, sedmého dubna tisíc čtyři sta devadesát osm, šel sedmadvacetiletý Karel s Annou sledovat míčovou hru v hradním příkopu, udeřil se čelem o nízký kamenný překlad dveří a během několika hodin zemřel.
Najděte nyní dlouhý železný balkon táhnoucí se po říčním průčelí hlavního křídla. V březnu tisíc pět set šedesát se protestantští šlechtici pokusili vyrvat šestnáctiletého krále Františka Druhého a jeho mladou manželku Marii Stuartovnu z rukou katolického rodu Guisů. Spiknutí bylo prozrazeno. Zajatí jezdci byli pro výstrahu celému království oběšeni přímo na těchto železných mřížích nad řekou.
Proč tak velká část ostatní pevnosti zmizela? Napoleon daroval zchátralé panství bývalému konzulovi Pierru-Rogerovi Ducosovi, který si nemohl dovolit opravovat rozlehlé střechy a mezi lety tisíc osm set šest a tisíc osm set deset nechal dvě třetiny zámeckých budov rozebrat na kámen — ačkoli moderní archeologický průzkum ukazuje, že tři čtvrtiny vlastní říční rezidence Karla Osmého stojí dodnes nad vámi. Její čistá silueta vděčí stejně tak králi Ludvíku Filipovi, který po roce tisíc osm set dvacet jedna vykoupil a zbořil šestačtyřicet městských domů přitisknutých k úpatí skály, aby hradby rodu Valois mohly znovu volně dýchat.
Zastávka 2 z 5 · Horní terasa přímo naproti vyústění vstupní rampy, vykonzolovaná z jižní hradební zdi
Kaple svatého Huberta a hrob Leonarda da Vinciho
Postaveno pro Karla VIII. (1470–1498) vlámskými sochaři a zedníky z Touraine; tympanon z 19. století za Ludvíka Filipa a restaurování Victorem Ruprichem-Robertem (1820–1887) · 1491–1496; Leonardo zde znovu pohřben 1874; restaurováno 2021–2024 · Pozdně gotický bílý tuf ve stylu plaménkové gotiky s pozlacenou olověnou vížkou završenou bronzovým jelením parožím; 15 tun střešního olova obnoveno roku 2024
Všimněte si
- Nad dvojitými dveřmi hluboce podřezávaný kamenný překlad z 15. století, na němž svatý Hubert sesedá z koně před jelenem s ukřižovaným Kristem mezi parohy.
- Vysoko na nově pozlacené olověné špici bronzové jelení paroží vyrůstající přímo z gotického kovového sanktusníku.
- Uvnitř levého severního ramene vápencovou podlahovou desku a bronzový portrétní medailon nad ostatky připisovanými Leonardu da Vincimu.
Přepis (2:34)
Vyjděte na vrchol kamenné rampy a zastavte se před drobnou kaplí balancující na jižní hradbě. Postavena byla mezi lety tisíc čtyři sta devadesát jedna a tisíc čtyři sta devadesát šest jako soukromá královská oratoř pro Karla Osmého a Annu Bretaňskou a spočívá zpola na skále a zpola na vysokých kamenných pilířích vyrůstajících z ulice dole. Na jaře dva tisíce dvacet čtyři prošla dvouapůlletou obnovou, při níž kameníci vyměnili téměř dva tisíce zvětralých kvádrů a na olověnou vížku položili čerstvé plátkové zlato — podívejte se až k samé špičce a spatříte pár bronzových jeleních parohů třpytících se proti obloze.
Než vejdete dovnitř, přistupte blízko k vyřezávanému překladu nad dvojitým portálem. Vlámští řezbáři opracovali měkký místní křídový vápenec tak jemně, až připomíná slonovinu. Vlevo klesá svatý Hubert, patron lovců, vedle koně a smečky psů na kolena, zatímco se na skalní římse otáčí divoký jelen se zářícím krucifixem mezi parohy.
Uvnitř levého ramene příčné lodi leží podlahová deska, kvůli níž většina návštěvníků křižuje celou Francii: Leonardo da Vinci. Pozván sem byl roku tisíc pět set šestnáct ve čtyřiašedesáti letech mladým králem Františkem Prvním — jenž mu věnoval cihlový zámeček Clos Lucé čtyři sta metrů výše v uličce, sedm set zlatých tolarů roční renty a titul První malíř, inženýr a architekt krále — a dorazil na hřbetě muly se třemi deskovými obrazy v zavazadlech, mezi nimi s Monou Lisou. Poslední tři roky života strávil rýsováním plavebních kanálů, chystáním mechanických slavností pro královské svatby zde na zámku roku tisíc pět set osmnáct a filozofickými rozhovory s králem.
Oddělme zde dvě slavné legendy od archivních záznamů. Navzdory obrazům devatenáctého století, na nichž Leonardo vydechne naposledy v náručí Františka Prvního druhého května tisíc pět set devatenáct, královské výnosy podepsané v Saint-Germain-en-Laye u Paříže dokládají, že dvůr byl tehdy několik dní cesty daleko. A nikdy neexistovala ani tajná podzemní chodba vedoucí z Clos Lucé přímo do této pevnosti — archeologové to ověřili.
Dokonce i hrob pod vašima botama skrývá detektivní příběh. Podle vlastní závěti byl Leonardo roku tisíc pět set devatenáct pohřben nikoli v této maličké kapli, nýbrž o sto metrů dál přes trávník ve větší kolegiátní bazilice svatého Florentina. Když senátor Ducos kolegiátní kostel kolem roku tisíc osm set sedm zbořil, hroby byly rozptýleny a náhrobky rozprodány. Roku tisíc osm set šedesát tři prokopal spisovatel Arsène Houssaye základy chrámu, odkryl velkou lebku a kostru vedle kamenných úlomků s písmeny ze jména Leonardus Vincius a stříbrných mincí Františka Prvního a roku tisíc osm set sedmdesát čtyři uložil tyto kosti pod tuto desku — poctivě označenou jako jeho předpokládané ostatky.
Zastávka 3 z 5 · Královský logis, první patro gotického křídla nad Loirou, vstup ze Síně bubeníků
Poradní síň v Královském logisu
Colin Biard (zemř. 1525) a královští zedníci z Touraine pro Karla VIII. a Annu Bretaňskou; renesanční krb doplněn za Ludvíka XII. a Františka I.; restaurováno pod vedením Victora Rupricha-Roberta (1820–1887) · 1492–1515; restaurováno koncem 19. století · Dvoulodní klenutá síň z tufového kamene a červených cihel nesená středními vyřezávanými pilíři v celé říční šířce gotického křídla Karla VIII.
Všimněte si
- Dva krby proti sobě na kratších stěnách: na jihozápadě strmý lichoběžníkový gotický dymník, na severovýchodě ploché italské renesanční kladí s medailonem mloka Františka I.
- Střední kamenné sloupy pokryté střídavými svislými řadami francouzských královských lilií a hranostajích ocásků Anny Bretaňské.
- Svorníky kleneb nad hlavou s propletenými iniciálami C a A a vysoké dubové lavice u stěn s gotickými řasenými výplněmi.
Přepis (2:22)
Vejděte v prvním patře Královského logisu do velké klenuté síně a postavte se vedle střední řady kamenných pilířů. Každé okno v říční zdi se otevírá přímo do čtyřiceti metrů volného prostoru nad Loirou a zaplavuje červené cihly i světlý vápenec odraženým vodním světlem. Zde bilo nervové centrum vlády a ceremoniálu rodu Valois, a když otočíte hlavu od jednoho konce prostoru k druhému, uvidíte v jediné síni, jak středověk předává Francii renesanci.
Podívejte se nejprve na krb na jihozápadním konci. Jeho vysoký, šikmo stoupající lichoběžníkový dymník patří ještě plně gotické Francii, zdobený anděly nesoucími královský štít vedle plamenného meče Karla Osmého. Nyní se otočte ke krbu na protější severovýchodní stěně. Šikmý gotický dymník zmizel. Na jeho místě sedí čistá vodorovná italská římsa s klasickými profily a pilastry, završená kruhovým medailonem s ohnivým mlokem Františka Prvního.
Přistupte ke kamenným sloupům dělícím prostor v podélné ose. Každý dřík je od patky po hlavici poset dvěma střídajícími se znaky: trojlistou lilií Francouzského království a stylizovaným černě zakončeným hranostajím ocáskem nezávislého Bretaňského vévodství. Nahoře na svornících klenby se Karlovo písmeno C splétá s Anniným korunovaným A. Udržet Bretaň připoutanou k Francii bylo posedlostí dvou vlád: když Karel roku tisíc čtyři sta devadesát osm po nárazu hlavou zemřel bez žijícího dítěte, zavazovala svatební smlouva jednadvacetiletou Annu k okamžitému sňatku s jeho bratrancem a nástupcem Ludvíkem Dvanáctým.
Anna proměnila život v takových síních od základů. Zatímco středověcí králové putovali s mužskými družinami a šlechtičny zůstávaly na vzdálených panstvích, Anna kolem sebe trvale shromáždila zhruba stovku dam z předních rodů a proměnila královský dvůr ve smíšenou společnost hudby, politiky a mecenášství.
O generaci později prošla těmito dveřmi temnější politika. V noci sedmnáctého října tisíc pět set třicet čtyři byly po celé Francii vyvěšeny protestantské letáky útočící na katolickou mši — jeden z nich byl přibit přímo na dveře ložnice krále Františka Prvního zde v Amboise. Rozhořčený panovník opustil náboženský smír. O šestadvacet let později toto napětí vybuchlo v neúspěšném protestantském přepadu pod těmito okny a o další tři roky později, v březnu tisíc pět set šedesát tři, podepsala královna matka Kateřina Medicejská v Amboise křehké příměří ukončující první náboženskou válku.
Zastávka 4 z 5 · Severozápadní nároží Královského logisu: vstup na panoramatické střešní terase 40 metrů nad Loirou, poté sestup spirálovou jezdeckou rampou k východu
Věž Tour des Minimes a její jezdecká rampa
Colin Biard (zemř. 1525), Guillaume Senault a Louis Armangeart pod vedením Raymonda de Dezest pro Karla VIII.; horní předprseň obnovena koncem 19. století Victorem Ruprichem-Robertem (1820–1887) · Zahájeno kolem 1493–1498; horní terasa obnovena koncem 19. století · Válcová jezdecká věž z tufu o průměru zhruba 21 metrů stoupající 40 metrů od úpatí říčního útesu, ukrývající cihlami dlážděnou šroubovicovou rampu pod gotickými žebrovými klenbami
Všimněte si
- Z otevřené střešní plošiny před sestupem kruhový rozhled 360 stupňů, 40 metrů kolmo nad Loirou, ostrovem Île d'Or a břidlicovými střechami Amboise.
- Pod nohama ve spirálovém tunelu červené cihly kladené na kant do rybí kosti, aby se železné podkovy na svahu nesmekaly.
- Tesané kamenné konzoly podél vnější zdi, pod něž kameníci z Touraine ukryli groteskní masky a postavičky u pat gotických žeber.
Přepis (2:20)
Vykročte na kruhovou kamennou střechu věže Tour des Minimes pro nejširší pohled na řeku v celém Amboise, čtyřicet metrů kolmo nad Loirou, a pak sestupte do šerého, ozvěnou naplněného tubusu pod svýma nohama. Není tu jediný schod. Kráčíte dolů po silnici svinuté uvnitř věže široké jednadvacet metrů.
Když se Karel Osmý v devadesátých letech patnáctého století pustil do přestavby Amboise, stáli jeho stavitelé před ožehavým problémem: palác trůnil na vrcholu strmého útesu, odříznutý od ulic a říčních přístavišť dole. Jejich řešení — postavené hned dvakrát, zde na říčním průčelí a ještě širší, o průměru čtyřiadvaceti metrů, ve věži Heurtault na druhé straně zahrady — ohromilo každého zahraničního vyslance. Kolem silného dutého jádra z opracovaného vápence zaklenuli zedníci mírně stoupající spirálu dlážděnou červenými cihlami kladenými na hrany do rybí kosti, aby koňská kopyta ani těžké zásobovací vozy nepodkluzovaly.
V prosinci tisíc pět set třicet devět se František První rozhodl tímto inženýrským dílem pochlubit a vyvedl svého soupeře, císaře Karla Pátého, v noci koňmo vzhůru sesterskou věží mezi dvojitými řadami světlonošů s pochodněmi. V polovině spirály zachytil neopatrný plamen vzácné tapisérie zavěšené podél zdiva. Kouř zahltil komínovitou šachtu, koně se splašili a nejmocnější vládce křesťanstva se málem udusil, než se prodral ven na terasu.
O staletí později, dávno po přesunu dvora Valois do Paříže, zažila střešní plošina, na níž jste právě stáli, zcela jiný výjev. Mezi lety tisíc osm set čtyřicet osm a tisíc osm set padesát dva sloužilo Amboise jako vězení emíra Abd el-Kadera, učence a vojevůdce, který patnáct let vedl alžírský odpor a vzdal se po francouzském slibu volného odjezdu na Východ — slibu, jejž Paříž porušila, když ho zde s téměř stovkou příbuzných a druhů držela přes čtyři vlhké zimy, během nichž pětadvacet členů jeho družiny zemřelo.
Šestnáctého října tisíc osm set padesát dva vystoupal princ-prezident Ludvík Napoleon Bonaparte — jen týdny předtím, než se prohlásil císařem Napoleonem Třetím — do proskleného salonu, který tehdy tuto věž korunoval, a oznámil Abd el-Kaderovi z očí do očí, že Francie dostojí svému slovu a propouští ho na svobodu. O osm let později v Damašku, když v červenci tisíc osm set šedesát zaútočily ozbrojené davy na křesťanskou čtvrť města, ukryl vyhnaný emír tisíce křesťanů ve vlastním sídle, proměnil bývalé věznitele v celoživotní obdivovatele a zanechal své jméno na uliční rampě před tímto zámkem.
Zastávka 5 z 5 · Trávník horní terasy východně od Královského logisu s pohledem zpět na styk gotického a renesančního křídla vedle Terrasse de Naples
Dvě křídla Královského logisu a Neapolská terasa
Gotické křídlo Colina Biarda (zemř. 1525) pro Karla VIII.; renesanční křídlo zahájeno za Ludvíka XII. a zvýšeno za Františka I. s Domenicem da Cortona (kolem 1465–1549); zahrady poprvé založil Dom Pacello da Mercogliano (kolem 1453–1534), přetvořeny za vévody z Penthièvre a Ludvíka Filipa · Křídla Logisu 1492–kolem 1520; Neapolská zahrada od 1496; krajinářský park 18.–19. století · Tufová palácová fasáda na půdorysu písmene L obrácená k více než 2 hektarům obezděných zahrad horní terasy vysoko nad Loirou a městem
Všimněte si
- Porovnejte střešní vikýře obou spojených křídel Královského logisu: krajkové gotické fiály na levém křídle, ploché italské renesanční pilastry a lasturové frontony na pravém.
- Podél severní říční zídky Terrasse de Naples kamenné belvedérové průhledy prolomené do krajiny Loiry na sklonku patnáctého století.
- Přes dva hektary trávníků na jihu mohutný kruhový buben věže Heurtault a v dálce nad lesem siluetu Pagody v Chanteloup z 18. století.
Přepis (2:15)
Vyjděte na štěrkové cesty na nádvorní straně paláce a pohlédněte k severu na pravoúhle zalomené průčelí Královského logisu. Z tohoto trávníku se kolem vás otevírají dva hektary zahrad vysoko v oblacích a dvě kamenná křídla setkávající se před vámi v pravém úhlu lze číst jako otevřenou učebnici francouzské architektury.
Podívejte se nejprve na levé křídlo běžící rovnoběžně s řekou. Karel Osmý je vytáhl v devadesátých letech patnáctého století a jeho strmá břidlicová střecha se dodnes ježí plaménkovými gotickými vikýři, špičatými kraby a prolamovanou kružbou. Nyní posuňte pohled doprava na kolmé křídlo, které začal stavět jeho bratranec Ludvík Dvanáctý a po roce tisíc pět set patnáct zvýšil mladý František První, jenž zde vyrůstal od čtyř let pod dohledem matky Luisy Savojské. Svislé gotické jehlice zmizely. Vikýře tu rámují klasické pilastry a lasturovité italské frontony, jedny z nejranějších v celém údolí Loiry.
Popojděte k říční hradbě na hraně útesu označené jako Neapolská terasa. Mezi italskými odborníky, které Karel Osmý roku tisíc čtyři sta devadesát šest přivedl na sever z Neapole, byl benediktinský mnich a mistr zahradník Dom Pacello da Mercogliano. Středověké hradní zahrady se vždy obracely dovnitř za slepými zdmi, aby se uzavřely před nebezpečným světem. Pacello udělal pravý opak: rozvrhl geometrické záhony bylin a tvarovaných ovocných stromků přímo podél hrany útesu a prolomil v předprsni tři kamenné belvedérové otvory, aby dvořané při večerní procházce viděli volně přes celou Loiru.
Na této široké plošině uspořádal František První na jaře tisíc pět set osmnáct několikatýdenní klání, maškarní slavnosti a předstírané dobývání dřevěné pevnosti pro tisíce hostů medicejské svatby, zatímco Leonardo da Vinci navrhoval pro dvůr divadelní mechanismy. Téměř všechny okolní stavby, které tehdejší turnaje rámovaly — vnější křídlo Jindřicha Druhého, Královnino křídlo Sedmi ctností na jihu i kolegiátní kostel svatého Florentina, kde byl Leonardo roku tisíc pět set devatenáct poprvé pohřben — padly pod bouracími krumpáči Prvního císařství.
To, co je nahradilo za osmnáctého století za vévody z Penthièvre a krále Ludvíka Filipa a o co od roku tisíc devět set sedmdesát pět pečuje nadace Fondation Saint-Louis, je tento tichý park stříhaných zimostrázových koulí, cedrů a cesmínových dubů kolem vás: zavěšený balkon mezi řekou a nebem.
Nezávislý průvodce · Chiaro
Namiřte Chiaro na cokoli na Královském zámku Amboise.
Pět zastávek sleduje hlavní osu od říční hradby až po Neapolskou terasu a cestou míjí tesané mloky, královské erby i tři podlaží zařízených komnat rodů Valois a Orléans. Namiřte fotoaparát telefonu na krbový znak, tapisérii nebo věžní baštu a Chiaro nahlas vysvětlí, kdo je dal zhotovit, a odpoví na vaše otázky.
Než vyrazíte
Jak se tam dostat
Montée de l'Émir Abd-el-Kader, 37400 Amboise. Pěší návštěvníci stoupají šikmou přístupovou cestou začínající na náměstí Place Michel Debré v centru města přímo naproti cukrárně Pâtisserie Bigot (naše první zastávka funguje dole na nábřeží a náměstí před výstupem). Návštěvníci se sníženou pohyblivostí nebo na vozíku přijíždějí autem vyhrazenou soukromou branou na konci ulice Rue Augustin Thierry v doprovodu zdatné osoby a s úředním průkazem ZTP (k této bráně nelze dojít pěšky).
Železniční stanice Amboise leží na severním břehu, 10 minut chůze po rovině přes mosty nad Loirou od vstupní rampy, s přímými regionálními vlaky z nádraží Paris-Austerlitz, Orléans a Tours. Vysokorychlostní vlaky TGV z Paris-Montparnasse staví ve stanici Tours–Saint-Pierre-des-Corps, 20 kilometrů západně, s návaznými spoji TER do Amboise.
Vstupenky a vstup
- Zámek otevírá každý den v roce kromě 25. prosince a 1. ledna — na jaře, v létě (od 3. července do 31. srpna od 9:00 do 19:00) a o vánočních prázdninách bez polední pauzy, zatímco v listopadu, začátkem prosince, v lednu a začátkem února s polední přestávkou pokladny od 12:30 do 14:00; uvedené zavírací časy platí pro pokladnu a areál zůstává otevřený o 45 minut déle.
- Jedna základní vstupenka (v roce 2026 dospělí 17,30 eura, studenti 14,40 eura, mládež 7 až 18 let 11,00 eur, děti do 7 let zdarma) zahrnuje Královský logis, zrestaurovanou kapli sv. Huberta i zahrady. Uschovejte si vlakovou nebo autobusovou jízdenku: po předložení jízdenky vlaku SNCF nebo autobusu Rémi staré nejvýše 3 dny získáte u pokladny snížené vstupné, zatímco kombinované vstupenky s Clos Lucé nebo Chenonceau je nutné koupit předem online.
- Placené úschovní skříňky na kufry, batohy a baterie elektrokol najdete na přístupové rampě na adrese Montée de l'Émir Abd-el-Kader číslo 9 před pokladnou a dětské kočárky je nutné odstavit v přízemí u Strážní chodby místo nošení do pater.
- Na horní terase (dostupné autem branou PRM v ulici Rue Augustin Thierry s průkazem ZTP a doprovodem) jsou přízemí a první patro Královského logisu, kaple sv. Huberta a hlavní zahrady přístupné na vozíku, zatímco pokoje z 19. století ve druhém patře jsou přístupné pouze po schodech a jihovýchodní Orientální zahrada je uzavřena kvůli zajišťování hradeb.
Oficiální audioprůvodce
V ceně vstupenky do Amboise je bez příplatku zahrnuta jak tištěná brožura v 16 jazycích, tak tablet HistoPad ve 12 jazycích (s 90minutovým Klasickým okruhem a 45minutovým Expresním okruhem pro dospělé a děti od 7 let), i když za rušných odpolední může výdejna omezit zapůjčení na jeden tablet pro rodinu. Tato stránka vám nabízí pět namluvených zastávek ve vlastním telefonu — počínaje dole u řeky ještě před pokladnou — s plným textem pod každým přehrávačem.
Oficiální web →Otázky
Existuje bezplatný audioprůvodce po Královském zámku Amboise?
Ano — pět zastávek na této stránce přehrajete zdarma v jakémkoli mobilním prohlížeči včetně plného textového přepisu pod přehrávačem, bez aplikace či registrace. Uvnitř památky navíc nadace Fondation Saint-Louis dává ke každé vstupence zdarma tablet HistoPad ve 12 jazycích a tištěného průvodce v 16 jazycích, zatímco aplikace Chiaro dokáže z fotografie vyložit jakoukoli další řezbu či portrét.
Mohu si audioprůvodce zámkem Amboise poslechnout bez vstupenky?
Naše úvodní zastávka je připravena přímo pro veřejné nábřeží řeky, most Maršála Leclerca a náměstí Place Michel Debré pod útesem dříve, než vystoupáte k pokladně. Pro vstup do kaple sv. Huberta, Poradní síně, rampy ve věži Tour des Minimes a horních zahrad je nutná běžná vstupenka.
Kolik stojí oficiální audioprůvodce na Královském zámku Amboise?
Nic navíc: tablet HistoPad (s 90minutovou Klasickou trasou a 45minutovou Expresní trasou ve 12 jazycích pro dospělé a děti od 7 let) je zahrnut v ceně základní vstupenky pro dospělé za 17,30 eura. Ve špičce může přepážka vydávat jeden tablet na rodinu.
Kde leží hrob Leonarda da Vinciho v Amboise?
V severním rameni pozdně gotické kaple sv. Huberta na jižní hradbě přímo naproti hornímu konci vstupní rampy, znovu otevřené na jaře 2024 po rozsáhlé obnově. Leonardo byl roku 1519 pohřben v zámeckém kolegiátním kostele sv. Florentina; po zboření tohoto chrámu na počátku 19. století byly vykopané ostatky připisované umělci roku 1874 uloženy zde.
Kdy má Královský zámek Amboise zavřeno?
Pouze dva dny v roce: 25. prosince a 1. ledna. Mimo vánoční prázdniny se pokladna v zimním režimu v listopadu, začátkem prosince, v lednu a začátkem února uzavírá přes poledne od 12:30 do 14:00, kdežto jarní a letní otevírací doba běží nepřetržitě; ověřte si konkrétní datum na chateau-amboise.com a počítejte s tím, že areál se uzavírá 45 minut po uzavření pokladny.
Další audioprůvodci
Vytvořilo Chiaro. Nejsme nijak spojeni se správou Královském zámku Amboise.